Akolytka z pohledu Jedie, část 8.

Článek obsahuje spoilery.

A Qimir se přecenil. Nechal Oshu díky své helmě napojit se na Sílu, ale tím se rozpoutala temná strana. Je zajímavé, že Osha používá stejnou schopnost jako její matka, přestože neabsolvovala rituál Povznesení. Qimira její moc málem zničí.

Osha díky vizi ví, kde je Mae, a tak uzavírá s Qimirem podivné spojenectví. Každý chce jen využít toho druhého ke svým cílům.

Když se ocitáme u Sola a Mae, tady mě zaráží jedna věc. Na konci minulé epizody Sol tvrdil, že měl šestnáct let na to, aby si promyslel, co by jí řekl, kdyby se ještě někdy potkali, a zdůrazní, aby poslouchala. A teď ho vidíme, jak pouze obhajuje své cíle ohledně Zhuštění a s Mae se vzájemně obviňují. Na místě by byla spíš lítost, omluva a vysvětlení toho, proč se rozhodl Aniseyu zabít. Místo toho obrací svůj hněv na Mae a propast jen prohlubuje. Mae prozměnu reaguje, že je napadli čtyři Jediové, což je její dezinterpretace. Pravda je, že do pevnosti Sol a Torbin vnikli bez pozvání, ale k žádnému napadení tam nedošlo, dokud právě nepřiběhla Mae s tím, že hoří. A jako první zaútočila Koril, ale to už Mae nejspíš vytěsnila.

Když teď Mae napadla Sola a on ji pronásledoval, úplně v ten moment zapomněl na Sílu. Stačilo by podržet dveře záchranné lodě, nebo přitáhnout Mae k sobě. U následující vesmírné honičky pominu fyzikální nesmysly, to není účelem tohohle článku. Tady se zabýváme rozhodnutími a jejich souladem se Sílou. A když jsme u rozhodnutí, vůbec nerozumím rozhodnutí stopaře Basila, který celou dobu Solovi pomáhá odhalit a polapit Mae a najednou mu rozhořčeně zabraňuje ji znovu zajmout. Bohužel se nedočkáme ani žádného vysvětlení.

Následující scéna je psychologicky velmi zajímavá. Uvede nás do ní opět přihlouplý padawan Mog. Co se týče Moga, možná už začínám rozumět, proč tolik lidí nesnáší Jar Jara Binkse, nicméně narozdíl od Jar Jara, který měl být od začátku komickou postavičkou, u Jedie bych očekával větší sebejistotu a alespoň touhu poučit se ze svých chyb. Mog je ale nešikovný celou dobu a vždy se u toho tváří hrozně vyjeveně a přihlouple. Ale uvědomuji si, že je to jen moje osobní averze k podobnému chování. Musím nicméně říct, že pokud by tu postavu dotáhli do konce a udělali z něj Gungana nebo podobnou komickou rasu, byl by pro mě nejspíš stravitelnější. Ale zpět k naší scéně.

Vernestra je konfrontována senátorem Rayencourtem, který hodlá provést vnější audit řádu (očekával bych, že takovýto audit bude řešit spíš nejvyšší Rada). Jsme tu svědky vzájemných slovních útoků. Za tím Rayencourtovým se skrývá obava z nekontrolované moci řádu. Poměrně prorocky tu poukazuje na problém nekotrolovaných emocí a kdo tomu zabrání, až k takovému rozpoutání jednou dojde. My víme, že nikdo, protože bude iniciované samotným sithským lordem velícím celému Senátu. Vernestra naopak těžce snáší takovéto vnější vměšování, nedůvěru. Zdá se, že tu nebyla nastavena transparentní pravidla spolupráce řádu a senátu. Samotný senátor je na celý řád krátky, nicméně upozorňuje, že s případem je obeznámen nejvyšší kancléř. Každým coulem dává neverbálně najevo své pohrdání. Jeho obavy by se daly řešit legislativní cestou - Senát by uzákonil, že Jediové nemají žádnou rozhodovací pravomoc, pouze poradní hlas, zároveň by Republika měla mít vlastní pořádkové síly spadající přímo pod jejich jurisdikci. Na druhou stranu je dobré, že moc Senátu byla vyvážena i jiným subjektem, ale nechci tu teď zabíhat do politických podrobností, to je téma na jindy.

Velké odhalení osmé epizody byla skrytá přítomnost sithského lorda Darth Plagueise Moudrého. To totiž poukazuje na skutečnost, že velký experiment na Brendoku souvisel nějakým způsobem s vedením Sitha. Byl to totiž on, kdo podle slov svého žáka dokázal dokonce stvořit život. Osha a Mae jsou tím pádem předchůdkyně Vyvoleného. Také byly stvořeny pomocí Síly. A také je objevili Jediové v souvislosti se Zhuštěním, nebo také Soustředěním Síly, jak to nazval Qui-gon ve Skryté hrozbě. Sol je tak vlastně předchůdcem Qui-gona. Nicméně je velmi zvláštní, že se řád nepoučil z chyby, kterou udělal s Oshou a opakoval ji (fatálně) v případě Anakina. Jediové znovu prolomili pravidlo o nepřijímání starých dětí, přestože se jim už minimálně jednou jeho prolomení neosvědčilo.

Následně se ocitáme uprostřed telefonního hovoru Vernestry s kýmsi neznámým, na nějž naléhá, že s někým dalším nutně musí mluvit, načež ten druhý namítá, že je to velmi neobvyklé. My už víme, že na konci epizody se mistryně setká s mistrem Yodou - nejspíše tedy šlo o domluvu právě tohoto setkání. Přijde mi zajímavé, že vůdkyně jedné z nižších rad má omezený přístup k nejvyšší Radě. Proč nemohla sama Yodu kontaktovat rovnou?

Vyvrcholení děje se odehrává na planetě Brendok. Skoro by bylo zajímavé, kdyby tam Sol narazil na kostry Aniseyy a ostatních čarodějek (a Osha a Mae také po vzoru Luka v Nové naději). Nicméně jejich pozůstatky záhadně zmizely. Nicméně i tak osudové místo znovu jitří nezpracované trauma mistra Sola. Vzápětí se však ocitá pod útokem Qimira. Jejich velmi souboj v mostě je reminiscencí na souboj Obi-wana a Anakina na Mustafaru. Sol je však tentokrát paradoxně mnohem více v souladu se Sílou, a tak Qimirovi vzdoruje velmi účinně, nakonec ho přímo poráží.

Mezitím se Osha opět shledává se svou sestrou. Nejprve nevěří tvrzení o tom, že to Sol zabil jejich matku. Přijetím tohohle faktu by se jí zhroutil svět. Proto na Mae útočí. Mae ale uniká a na poslední chvíli zachraňuje Qimira, odzbrojuje Sola (zde zase poukážu na to, že Sol nepoužije Sílu, aby si meč vzal zpátky). Zdá se, že v tomhle okamžiku se Mae vrací na správnou cestu. Odmítá těsně před cílem dokončit svůj sithský výcvik a chce Sola předat spravedlnosti. Vzdává se dobrovolně vykonání rozsudku svévolí.

Sol se také vrací na správnou cestu - i přes touhu obhajovat se se přiznává ke svému zločinu. Vzápětí ho však znovu obhajuje a trvá na tom, že jednal správně. Je škoda, že nezůstal u lítosti. Pak by zemřel v souladu se Sílou. Osha je svědkem jeho doznání. Možná kdyby tam proběhla právě lítost a omluva, dopadlo by vše jinak. Pro Oshu je však odhalení pravdy neskutečným šokem a navíc Solovo obhajování jen přilévá olej do ohně. I tak je ale poměrně překvapivý tak radikální obrat Oshy k temné straně, když doteď žádné takové násilí neměla v povaze. Čekal bych u ní lítost, zklamání. Ale agrese a násilí je poměrně překvapivé. Nicméně se teď opravdu zdá, že si s Mae prohodily role. Zatímco Mae ho chtěla předat Jediům, Osha bere spravedlnost do vlastních rukou. A jsme svědky také reakce kyber krystalu uvnitř Solova meče na Oshin odklon k temné straně.

Po příletu Jediů na Brendok zjišťujeme, že Qimir je bývalým žákem Vernestry. Bylo by zajímavé dozvědět se tenhle příběh. Qimir zjevně o setkání s mistryní nestojí. Spolu s Oshou a Mae unikají z pevnosti. Když se s Qimirem dohadují, co dál, Osha navrhuje, že Jediům vše vysvětlí. Qimir a Mae nicméně namítají, že jakmile Jediové zjistí, jak je mocná, skončí jako matka. Z toho by vyplývalo, že Sol zabil Aniseyu ani ne tak z iracionální obrany, ale rozhodl se ji neutralizovat vědomě jako skutečnou hrozbu pro galaxii. Osha se nakonec rozhoduje, že se stane akolytkou, když Qimir Mae propustí. Moc nerozumím tomu, proč Mae nemůže jít s nimi. Možná je to proto, že Qimir chce cíleně jen jednu učednici a druhá nemůže jen tak volně s nabytými znalostmi běhat po galaxii. Proto Qimir navrhuje vymazání paměti. Tuhle schopnost jsme zatím také nikdy neviděli.

Mae je zatčena Jedii. Vernestra se rozhodne zopakovat Solovu chybu a zahladit chyby řádu tím, že lživě obviní mrtvého. Nicméně tohle není Jediská cesta. Nevím, proč se rozhodla utajit pravdu, krýt svého zrádného učedníka. Nebylo by jednodušší i před Senátem transparentně označit vnější hrozbu? Třeba by řád naopak podpořil, aby ho mohli eliminovat. Tomuhle rozhodnutí nerozumím. Vernestra si nakonec jde pro radu k mistru Yodovi. Už se však nedozvíme, o jakou radu mělo jít. Seriál nám tak ponechává několik nezodpovězených otázek.

A jaké je hlavní ponaučení celého seriálu? Především, že spřádat lži se nevyplatí, a to ani s dobrým úmyslem. Že lpění na vlastních cílech a tužbách nás může svést na scestí, pokud se jimi necháme pohltit jako to udělal Sol s Oshou. A že pokud se necháme ovládnout hněvem tak jako Osha, nikdy to nepovede ke konstruktivnímu řešení. Výsledkem je smrt, odhození vlastních hodnot a úlevu to Oshe rozhodně nepřineslo. To, co přineslo viditelnou úlevu bylo smíření se svou sestrou, nikoli zavraždění bývalého mistra a přítele.